Vožický zámek vznikal v letech 1570-1603.Jednalo se o budovu do tří stran postavenou z kamene,se střechou z tašek.V zámku bylo mnoho pokojů,kuchyní a stájí.Čtvrtá strana se užívala jako pivovar a sladovna.Za Küenburgů byl zámek přestavěn do dnešní barokní podoby.Nad vchodem do bývalé kaple byl arcibiskupský znak a pod věží nad západním křídlem sluneční hodiny,na nichž je letopočet 1735.Zámek měl 59 místností.
Po 2.světové válce byl do zámku umístěn podnik KOH-I-NOOR,který znamenal nová pracovní místa pro místní obyvatele.Píšeme-li o zámku,nelze opominout knihovnu,která měla historický význam.Jejím zakladatelem byl František Ferdinand Küenburg,který knihovnu hlavně zaměřil na francouzské a italské knihy.
Knihovna byla rozšiřována ještě v první polovině 19.století,kdy ji Karel Josef doplnil o knihy německé klasické literatury.Po znárodnění,v roce 1945,zůstala knihovna nejprve v mladovožickém zámku,v roce 1947 byla odvezena do Jemniště a později do Veltrus.V letech 1955-1957 byla provedena její katalogizace a potom definitivně,v roce 1958,instalována v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou.V tu dobu knihovna měla 6196 svazků,z toho 92 jich bylo v rukopisech.
Po dlouhé době se zámek začal opravovet.Myslim si,že je škoda,že se o něj nikdo dříve nepostaral a bez úprav začal chátrat.Já věřím,že se dílo podaří a bude jako dříve,i když to nebude mít takový vliv jako před několika lety.Je to krásná stavba a také naše největčí památka na poslední pány Vožice-Kuenburgy.
